Author: Coldbone

Až dnes jsem se dostal ke krátkému shrnutí víkendového srazu. Druhý rok po sobě se odehrál na stejném místě a to v Olšovském kempu. Počasí bylo v celku příjemné, pivo v hospodě vychlazené a nálada tím pádem postupně čím dál lepší. Jedinou starostí tak byla biozátěž na stupni číslo 3, která negativně ovlivňuje starší nejmenované jedince. Nakonec byl však, k úlevě nás ostatních, Lotky úplně v pořádku. Letos nemohu zprostředkovat události prvních minut srazu, protože jsme s libereckou bandou přijeli až jako jedni z posledních v pozdních odpoledních hodinách. Nicméně o co později jsme přijeli o to rychleji Gambol, na sraz vyrážející se slovy „Já na to seru, chlastat nebudu…“, stupňoval hladinku alkoholu v krvi do prakticky neměřitelných hodnot, aby se kolem půlnoci ztratil z dohledu všech ostatních. Brzy po tomto zjištení byl však vypátrán jak odpočívá bledý ve „stínu“ sousední chatky mezi prapodivnými koláči na zemi. Od té doby byl však důkladně opečováván Djerunem (!), který ho uklidňoval nejen příběhy ze života, ale i slovy „Nevzdávej to Gambole, my tě potřebujeme.“.  Švejk a Djerun se dokonce při těchto inspekčních cestách poranili pádem o zrádně ukrytý pařez vedle Máslova auta. Divím se tomu, protože i kdyby v kempu vypadl proud a měsíc byl v úplném zatmění, tak Fasiho věčná cigaretka oslnivě zářící do noci (navíc prakticky neuhasínající) jasně určovala směr, kterým by se měl ztacený člověk vydat. Bylo také přijemné vidět opět Celysáka – který jako vždy v dobré náladě, výjimečně nemusel nikoho co 5 minut napomínat aby si „vyndal hlavu z prdele“… Večer tak postupně příjemně plynul a účastníci pomalu odpadali do postelí. Nedostal jsem se tam však včas. Díky tomu tak dnes už v dobrém vzpomínám na Lotkyho procházku za „třetím rybníkem“, na kterou nás vzal ve tři hodiny ráno společně se Švejkem. Hodně to noční hodinové utrpení zkrátím a rovnou prozradím, že třetí rybník jsme nikdy neviděli. Nejspíš ho neviděl nikdy nikdo. I když Lotky tvrdil, že k němu vloni došel. Byl to od něj asi takový fuck up. Avšak zatímco většina z nás už dávno spala (nebo se o to alespoň pokoušela), nesmrtelný Depe se ještě při rozbřesku ozýval z lavičky před chatkou a prosil nás o pomoc, že se Lotky rozhodl grilovat. Sobotní den už probíhal jako vždy v klidnějším tempu. Jotun s Aieou se chopili grillu a zásobovali nás „chutnými“ kousky z nakoupených zásob – recepty měli nejspíš od Nomi, protože propálený alobalový plech jsem snad ještě nikdy neviděl. Nedovolil bych si také zapomenout na naše dámy, které zjemňovaly (aha aha) jinak tak hrubé mužské prostředí. Lala, Emiko, Any a Zdenička vlastně zastupovaly nadpoloviční většinu ženské části naší guildy. Nezapomenutelný byl opět všudypřítomný „pomocník“ Darviel (dobrý den pane Lorenc), který s Any odešel pro basu piv, ale po cestě tam asi zapomněl, že chtěl pomáhat. Ostatním se tak naskytl pohled na Any vláčející basu piv a za ní cupitající, vyprávějící Darv. Zároveň bych rád závěrem upozornil i na to, že se Slezan Corleen srazu zúčastnil i přes doznívající angínu a nasazená antibiotika! Jak je na jeho hrdinském příkladu vidět, z příští podobné události omlouvá jedině parte. Dorazil totiž i dávno ztraceny Ploutvák, což pro mne bylo velkým překvapením. Z dnešní sestavy ho už asi moc lidí nepamatuje.  Nikoho už nepřekvapil všemi vzývaný nedělní Lotkyho proslov na rozloučenou a tak jsme se za jeho tradičních slov „Jděte do prdele“ pokojně rozjeli do svých domovů. Dovolím si závěrem poděkovat za nás za všechny organizátorům a věřím, že se opět sejdeme za rok a že nás bude zase o něco více. Fotky snad budou postupně následovat na FB guildy.

A tak jak Gambol tento příspěvek otevíral, tak ho musí i uzavřít. Asi 5 km od Černého mostu se v něm začal intenzivně vařit výsledek sobotního grilování v podání Jotuna a Aiei. Takovou jízdu jsem dlouho nezažil, protože zatáčky jsme projížděli prakticky smykem (ano na dálnici se tomu nedá říkat zatáčka, takže jet smykem v takovém místě už něco znamená). Kritičnost okamžiku dobře ilustrují Gambolova slova a teď opět cituji „Já to snad zastavím tady u svodidel a hodím to za ně.“ doprovázená krůpějemi ledového potu na čele. Červená na semaforu těsně před centrem Černý most už byla opravdu k „posrání“ a závěrečný drift parkovacím domem byl jen tečkou za zběsilou pětiminutovkou. Coca-Cola 25 Kč, Vodňanské kuře – kýbl na grill 150 Kč, blažený výraz v Gambolově obličeji při návratu z úspěšného vykonání potřeby do míst k tomu určených – k nezaplacení.

CB

Dávno, předávno jsem sliboval, že by se tu mohla objevit i nějaká „interview“ s náhodně vybranými členy guildy. Nyní tedy přináším rozhovor s první „obětí“. Není jí nikdo jiný než Feddrah. Doufám, že obzvášť Ti, jenž se dosud nezůčastnili žádného srazu, nebo jsou v guildě teprve krátce, se touto cestou o sobě navzájem dozvíte více, než jen to, že Lotky je ošklivá zelená trollka a Eveliss kráva schopná vzpřímené chůze po dvou. Bez průtahů tedy rovnou k věci.

Fedrah, které nikdo již neřekne jinak než Fed, vstoupila do řad Silver Legion 12. března 2015 a dodnes je spolehlivou účastnicí našich společných raidů. Její reálné jméno je Daniela žije se svou rodinou v Žilině.

Fed, pamatuješ si jak jsi se dostal/a k WoW a jaká byla Tvá úplně první postava?

Samozrejme, dlhodobá pamäť mi ešte slúži. Po jednom tv vysielaní zo sveta pc hier, kde blizzard robil reklamu na vtedy pripravovaný starcraft, sa môj muž rohodol zakúpiť jednu licenciu WoW, aby mal potom na starcraft zľavu – bolo to v dobe keď sa zabíjal Black Temple – pár mesiacov pred vydaním WOTLK. Starcraft sme  samozrejme nikdy nekúpili. Náš starší bol ešte škôlkar mladší už aktívne behal a mamina (ja) bol jediný človek na planéte, ktorý mu rozumel a tlmočil zvyšku sveta jeho požiadavky. Nedeľné poobedia obaja chlapci trávili na pohovke pri ockovi a čumeli mu medzi prsty ako si expí svoj úplne prvý char –org, warior. Ja som bola samozrejme nespokojná, lebo moja predstava super ocka bola, že sa má s nimi naháňať vonku s loptou a v lese za sídliskom s nimi stavať bunkre. Po pár týždňoch dostali chlapci dovolený prístup k wow kontu a začalo sa vymýšlanie mien, prvé expenie, skúmanie čo ktorá rasa a klasa dokáže. Skôr ako mladší nastúpil do škôlky ovládal napodobniť štýl tanca úplne každej rasy . Vo chvíli keď altami lvl 3-8 zaplnili celé konto, naučili sa vymazávať postavy, neuvážene vymazali aj tatinovho wara lvl. 28 (fakt mu trvalo skoro 3 mesiace sa dostať na tento lvl). Vtedy si môj drahý vytvoril prvého huntra a objavil vo wow alchýmiu – to chemičke a bývalej športovej strelkyni vo mne nedalo a začala som mu aktívnejšie čumieť cez rameno aj ja. Po pár týždňoch bola na svete moja hunterka -night elfka Fedrah, s herbalizmom a alchýmiou – na serveri Mazrigos. Krotila som divé zvery a po pár dňoch nešťastná hľadala medzi night elfami nejaké maso na kŕmenie.

Co Ti WoW přináší, nebo co Tě u něj stále drží?
Na 6 ročnej materskej sa mi podarilo dostať trošku do sociálnej izolácie, pri malých deťoch som si ešte nemohla dovoliť chodiť večer von, tak mi maximálne vyhovovalo a stále vyhovuje (aj keď sú decká už skoro samostatné), že si môžem s niekým nezáväzne pokecať, možno nájsť ľudí s podobnými problémami aj záujmami. Bol to angl. hovoriaci server, bola tam riadna zmeska národov a vzniklo aj zopár priateľstiev, ktoré na diaľku trvajú dodnes. Vždy som bola cvok do sci fi, fantazy ale aj mytológie, v predinternetovej dobe som bývala riadny knihomoľ. Wow-ko mi ponúka podobný únik od reality, navyše aj možnosť niekoho beztrestne zabiť .

Najdeš i něco, co Ti WoW naopak bere?

Asi nechodím “von” až toľko ako by bolo dobré aj zdravé. Snažím sa to držať v rovnováhe, ale občas má wow-ko jednoznačne navrch – napr. pri nových datáčoch.

Vzhledem k tomu, že většina z nás ví, že v naší guildě je Váš rodinný „klan“ – manžel Orgovan/Mirhof a v raidu se nedávno dokonce objevil i Váš syn (Laminas), prolíná se nějak raidovací nálada i do rodinného života? Můžeš vzpomenout na nějakou takovou událost?

Jednoznačne – veľmi často je to naša jediná spoločná téma rozhovorov – či už questy, gear, taktiky na bossoch, alebo v prípade Laminasa nekonečné transmogy . Milé bolo pred pár rokmi, keď mladší nastúpil do škôlky, jeho najobľúbenejšia hra bolo chodiť si ku mne po zadania questov a potom ich plniť – určite si predstavoval že je malý goblinský war (s ružovými copíkmi – treda asi goblinka), všade jazdil na motorke (odrážadlo) a sekal mobky imaginárnou dvojručkou.

Vzpomeneš si obecně na jakoukoliv vtipnou událost, která se Ti ve WoW stala a máš jí dosud v paměti?

Hm – tak toto asi nedám, určite sa niečo udialo, ale nič čo by som mala tak pevne ukotvené aby to hneď ďaší deň nevytlačil…

Tvůj main a vlastně i alt jsou hunteři, láska k této class byla řekněme – „na první pohled“, nebo jsi se k nim dostala časem? A proč zrovna orc (orčice)?

Main- alt – hunter jednoznačne – láska na prvý pohľad – a originál night elf ka– nie som altoholik, iné klasy ma jenoducho nebavia tak moc ako huntri – zbraň v ruke, možnosť útočiť z diaľky (ideálne spoza rohu). Prečo mám na drakthule 2 huntrov? – ako som spomenula main Fedrah – domovský realm Mazrigos – pandária – legendárny back, prišli prvé flex raidy – rozpadala sa ďaľšia guilda a v podstate aj server, ale raidovanie nás začalo práve baviť. Riešenie – poďme teda na ten cz/sk rever, tam si azda guildu nájdeme rýchlejšie. Tak sme si obaja vytvorili postavy tu – ja opäť Fedrah – huntra (a trolky mi aspoň trochu pripomínali vysoké Nelfky a boli aspoň trochu zelené) lenže postava bez gearu a histórie, tak sme sa plesli po vrecku a transferli sme obaja mainov – musela som pridať d (do stredu mena) – a keďže trolku som už na chvíľu skúsila a tie bosé pazúry ma moc neohúrili, tak ďalšia zelená alternatíva bola orkyňa. (Nie goblinku si neurobím, ja rada pozerám na svet z výšky a pohľad ako zabára hlaveň pušky do bahna… –no nie)

I když asi částečně tuším, zajímalo by mne, jak vlastně vznikl Tvůj nick?

Ešte skôr ako som začala hrať, venovala som sa  a stále venujem – orientálnym brušným tancom. Tam som si dlho hľadala tanečné meno a keďže  priezvisko mám Fedorová, tak som sa akosi prepracoval k tomuto menu. Dlho som ho mala kdesi v podvedomí uložené a keď som si tvorila prvú postavu, samo vykuklo a pár mesiacov na to som ho začala používať aj vo svojej tanečnej kariére . Ďalších altov som už logicky odvodila z neho (Fedrad –druid, Fedrash –shaman a pod. )

Chtěl bych se zeptat i na historicky nejoblíbenějšího bosse a proč?

Thok the Bloodthirsty – prečo? huntri tam točili krásne čísla, nedostávali sme silence (a darilo sa mi tam dokonca aj s druidom)

Samozřejmě nesmí chybět i otázka na historicky nejméně oblíbeného bosse a proč byl/je tak neoblíbený? Mám svůj soukromý tip, protože dodnes se čas od času vzpomene na TS, ale třeba budu překvapen .
Asi myslíš Many-ho – nie je to s ním až také hrozné – len som potrebovala viac času a mechaniku som nakoniec zvládla , najmenej obľúbený je Spine of  Deathwing.

V dobe keď sa zabíjal som healovala so svojím druidom (áno, tiež sa chúďa transferol z krásnej nelfky na trolku, lebo mal leg. back), v anglickom raide – zvlášť len pre mňa –raid warning červeným cez celú obrazovku “Fed zalez do diery!! “ aj tak som veľa krát letela – túto mechaniku som dodnes nezvládla, aj keď je to pre mnohých triviálne a easy, nemám chuť tam znovu liezť .  A potom ešte Siegecrafter  pred nerfom – jasne že som bola medzi huntrami, čo mali skákať z trubky, alebo aj do trubky , nakoniec som si u raid leadra “vyprosila” omylostenie, v 25 sa to s 2-3 ďaľšími huntrami dalo.

Jak hodnotíš tento datadisk – Legion?
Páči sa mi, teším sa na 7.2 a lietanie, náročnosť raidov by som bola v hc očakávala možno trošku vyššiu, ale keď pozerám spätne štatistiky ako rýchlo sa zabíjali bossovia v predchádzajúcich expanziách, tak možno len ja som sa posunula do spektra úspešnejších a šikovnejších hráčov – za čo Vám všetkým vďaka .

Jsou i jiné hry, které hraješ?

macháčka – občas

Ať se také dostaneme trochu mimo virtuální svět, můžeš nám ve zkratce popsat svůj běžný všední den? Budu rád když zmíníš i koníčky a další záliby, či povinnosti

No ráno to bolí – najmä ak som do 2 pri wow – ale decká treba vykopnúť včas z domu a najlepšie čisto oblečené, nakŕmené a s desiatou v taške . Potom nasleduje kýbel kávy (niekedy hneď, častejšie až po 9, keď sa dostanem z druhej rannej kómy- niekedy je to pekne dlho po 9). Potom prídu na rad pracovné povinnosti –účtovníctvo, väčšinou pracujem doma, ale občas treba pobehať po úradoch, občas ku klientovi a niekedy sa mi podarí dostať aj do našej firemnej kancelárie. Popoludní musím zabezpečiť najmladšiemu nejakú napodobeninu obeda, keďže v školskej jedálni jedával len mlieko so suchým chlebom. Doplniť zásoby (máme neskutočnú spotrebu mlieka a syrov), skontrolovať či sú decká pripravené na ďalší deň, prípadne ich povoziť na angličtinu, iné krúžky sú aktuálne zrušené. Niekoľkokrát do týždňa učím podvečer kurzy brušných tancov, v nedele mávam tréningy s mojou tanečnou skupinou a občas s nimi aj nejaké vystúpenia, kde musím nahodiť riadnu kamufláž – umelé mihalnice, trblietka na oči, vypchávky do podprdy. Do toho si občas treba s mužom skočiť na pivko, ku mame na kávu, a samozrejme na všetky lepšie rokové koncerty v blízkom aj vzdialenom okolí . V lete sa s mužom venujeme jachtingu – okrem dovolenkovej plavby máme aj malú športovú plachetničku triedy Mikro, v zime lyžujeme (Laminas snowboarduje). Doma máme 600l akvárko, v ktorom pláva zopár veľkých cichlíd pávích ( a práve v piatok sme ním vytopili suseda pod nami) takže musím kŕmiť aj tie.

A na závěr možná inspirace pro ostatní – posloucháš u WoW hudbu? Pokud ano jakou, pokud ne, tak jakou posloucháš kdykoliv jindy?

Priamo cielene hudbu k wow-ku nemám, pri bežnom hraní mi vyhráva buď muž alebo synovia (na bassu a gitaru – mladší občas aj zaspieva), inak počúvame tvrdý rock (acdc, led zeppelin, system of down, moji chlapi aj väčšie tvrďárny ), progressive rock( king crimson, yes, pink floyd, najnovšie v aute asi spock’s beard) a ja k tomu ešte orientálnu od indie cez perziu až po severnú afriku, mám rada aj rôzne etno-world fusions.

Děkuji za rozhovor.

Pokud bude zájem, budeme pokračovat.
CB

O zmíněném víkendu se odehrál mnohými z nás již delší dobu očekávaný guildovní sraz. Pro ty z vás, kteří se z různých důvodů účastnit nemohli, nebo nechtěli, přináším s týdenním zpožděním krátkou reportáž o tom, o co všechno, že jste to přišli.

Počet účastníků se během těchto dnů vyšplhal na rekordních 25 osob, nikdy dříve v historii guildy nebylo dosaženo vyššího počtu! I když nebylo počasí v pátek a v sobotu dokonalé, nemohli jsme si na něj stěžovat – nepršelo. Ostatně, i kdyby pršelo, alkoholu i jídla byl dostatek a střechy byly funkční.

Ale po pořádku…

V pátek jsme se postupně sjeli do kempu Olšovec v Jedovnici nedaleko Blanska. Hned na úvod nás však čekalo jedno nemilé překvapení v podobě neuvolněné chaty pro 12 lidí – někdo si prodloužil pobyt. Organizátor Celysák se nenechal zaskočit a vše se vyřešilo třemi chatkami pro čtyři. Zatímco Celys řešil problémy, ostatní zatím u „Šedého vlka“ ochutnávali místní nabídku nápojů a probírali právě prožitou cestu. Někteří se již vzájemně znali z minulých srazů, jiní byli srazovými nováčky. Bylo například zajímavé slyšet Corgina aniž by to znělo, jako když mluví z 50m vzdálené plechové garáže. Seznamování bylo o to jednodušší, že se navzájem známe nějaký ten pátek podle hlasu na TS. Výborným pomocníkem byl také v podstatě všudypřítomný alkohol a minimálně jedno všem společné téma – WoW. Ovšem nezůstalo jen u něj. Šíře témat se s přibývajícími hodinami a vypitými lahvemi stávala téměř nekonečnou. Navíc se debaty stávaly čím dál odbornějšími a obsáhlejšími. Ještě včas jsme naštěstí začali se sháněním dříví na oheň. Role dřevorubců se ujaly osoby nejpovolanější v čele s obvyklým leaderem –  Lotkym. Po několika desítkách minut práce se začaly lesa vynořovat postavy nesoucí části kmenu ztepilého smrku (důkazem budiž fotka Lotkyho nesoucího jednu část toho kmenu ve stylu Ramba po pětiletém pobytu v koncentračním táboře – k vidění na facebooku guildy). Výkon dřevorubců byl obdivuhodný a zaslouží zcela jistě uznání. Věčná škoda byla, že s nimi nebyl nějaký zkušený táborník, který by jim včas řekl, že čerstvě poražený smrk velice špatně hoří (wtf?) – ani tato skutečnost však nikoho nezaskočila a kdo chtěl, vesele pekl buřty nad místy probleskujícími plamínky, mocně živenými vzduchem z Máslových plic. V průběhu těchto aktivit se mi zdálo, že Elfička si o České republice myslí jen to nejhorší, protože obsah kufru jeho auta naznačoval, že se chystal na postapokalyptickou pustinu (rukavice, svítilny, pilky, nože, otvíráky, chloroform!…). Večerní společné focení nás všechny zastihlo v nejlepší formě. Následující vlny panáků nejrůznějších barev a hustot v kombinaci s pivem a „míchanými drinky“ některé (včetně mne) unavily tak, že bylo nutno si trochu odpočinout – třeba i venku (Máslo děkuji za starostlivé přikrytí peřinou). Pokračující část večera tedy nemohu dokonale zprostředkovat.

do sobotního rána se proto každý probudil tak, jak si zasloužil. Nejen Lotky se po probuzení podivoval nad tím jak si po příchodu do chatky (s neměřitelným obsahem alkoholu v krvi) dokázal povléct peřinu a polštář, pečlivě si uložit bundu na ramínko do skříně a ještě vylézt do horního patra postele aniž by přivodil úraz sobě nebo svým spolunocležníkům. Záhadou to nejspíš zůstane navždy a přičtěme to tedy opileckému štěstí. Hned  ráno se s námi bohužel museli kvůli jiným povinnostem rozloučit Fed s Orgovanem. Odpoledne se na nás ale přijeli podívat a prohodit pát slov Jotun, Emiko a Zdenička se svým psem (nebo pes se svou Zdeničkou?). Sobotní den se v porovnání s patečním nesl v o trochu klidnějším duchu při hraní deskových a karetních her, petangu (Corleen zažil zklamání, když zjistil, že petangue nerovná se petting) grilování a popíjení. Ani tak nebyl tento večer samozřejmě ochuzen o spoustu zábavných momentů a vtipných hlášek.

V neděli následoval nutný úklid obytných prostor, „dražba“ zbylých věcí, následné loučení a rozjezd do svých domovů v různých koutech ČR a SR.

Závěrem bych rád upřímně poděkoval Celysákovi, který se ujmul role organizátora a dotáhl vše až do úspěšného konce. Věřím, že ke spokojenosti nás všech. Děkuji všem řidičům, že dovezli všechny ve zdraví tam i zpět.  Doufejme, že příště na viděnou v ještě vyšším počtu…

P.S.: Fotky z aktuálního srazu i ze srazů minulých najdete na FB guildy.

CB

První ID na pre-patchi máme za sebou. Cílem je získat mounta pro všechny a tak se naše snažení upírá směrem k farmě Archimonda za pomoci split runů. Hned první středeční raid napověděl, že se nebude konat procházka růžovým sadem. Ability některých bossů byly přeci jen silnější, než jak si je pamatujeme z doby před pre-patchem. V kombinaci s faktem, že ne všichni tušili, jak Legion změní jejich class se nepodařilo zabít ani Mannorotha. Za jediný klad se tedy tak dá považovat, že si všichni mohli vyzkoušet v plném zatížení nové talenty, rotace a prakticky se rozkoukat. Do neděle Blizzard ještě lehce nerfnul bosse a některé jejich ability a tak už se Mannoroth ani Archimond nedokázali ubránit. Čas, který zbýval, se tak mohl věnovat druhému split runu. Bohužel tento byl rozpuštěn po několika tragikomických pokusech. Velku roli zde sehrála nepřipravenost altů po stránce znalosti své class. Pondělí se již odehrálo v pozitivnějším duchu – i zde bylo však k dokonalosti daleko. Alti sice byli připraveni lépe, brzdou nám pro změnu byly zbytečné taktické a osobní selhání. Za drobný úspěch lze považovat kill Mannorotha. Archimond snad příště…

Dlouho se zde neobjevil příspěvek, který by informoval o guildovním dění. Pokusím se to tedy v rychlosti napravit. Události posledních ID se dají shrnout několika málo větami…

Raidy probíhají – což je důležité! V uvolněnější atmosféře – což je v současné době přijatelné. Se zapojenými alty – což mnozí kvitují s povděkem. Farma i proto také někdy nedosahuje adekvátní úrovně. Celkem obstojně oproti zmíněnému naštěstí probíhá rekillování Mannorotha a Archimonda. Kromě mounta z Archimonda a guildovního srazu, který se blíží mílovými kroky, se zraky většiny z nás čím dál více upínají směrem k blížícímu se datadisku.

Co očekávat od nového datadisku? Nebudu rozebírat obrovské množství změn, které Legion přináší, je dost specializovaných stránek, které se tomuto široce věnují. Můžeme se však podívat na to, jak probíhá příprava na raidy z hlediska personálního obsazení rosteru. Sice je asi stále brzy na jakékoliv detailní předjímání věcí budoucích, nicméně v současné době prakticky probíhá uzavírání raid rosteru. Již jste určitě zaznamenali objevení se některým z nás známých tváří z dávných i méně dávných časů – přejme jim, aby jejich nadšení vydrželo déle, než v minulosti. Přidají se také tváře zcela nové, které do současných raidů dosud nezasáhly, včetně těch, pro které bude mythická obtížnost novou, dosud neprozkoumanou výzvou. S některými se pravděpodobně do Legion rozloučíme, ať už pro to jsou důvody jakékoliv. Jako na začátku každého datadisku se dá čekat „hype“ faktor, na kterém se někteří nějakou dobu povezou a nakonec nevydrží – to je však standardní koloběh raiderů. Důležitý je fakt, že jádro raidu zůstává dlouhodobě stabilní („ťuk, ťuk, ťuk“) a základ pro úspěšné vykročení do Legion by tak měl být zajištěn. Pokud nedojde k nějakému nečekanému zemětřesení, máme slušný předpoklad vykročit tou správnou nohou. Cílem by mělo být zapracování nových potencionálních raiderů a zlepšení pozice v umístění mezi PvE guildami na serveru. Budoucnost nás prověří a uvidíme jak úspěšní v tomto snažení budeme…

CB

30.5.2016 Silver Legion udolala při v pořadí 281. pullu závěrečného bosse tohoto datadisku. Dalo by se říci, že nakonec v celkem suchém tabardu. Možná by stálo se na tomto místě lehce ohlédnout za uplynulým obdobím a připomenout si mezníky, které jsme na této bezmála dvouleté cestě minuli.

První raid tohoto datadisku se odehrál 3.12.2014 v Highmaulu (N – flex 30). Při tomto boji padlo 5 bossů (Kargath, The Butcher, Tectus, Brackenspore a Twin Orgons) Tohoto raidu se ze současné sestavy učastnili pouze 4 (!) lidé – Celysak, Coldbone, Darviel a Lotkomotiva. Velice brzy v průběhu progressu se připojil také Maliky následovaný za nedlouho Maasllem.

V Highmaulu se na Mythickou obtížnost podařilo do otevření dalšího contentu složit pouze 3 bosse ze 7 možných- Kargath, Brackenspore a Twin Orgons.

Dalším raidem v příchozím contentu byl Blackrock Foundry. 4.2.2015 odstartoval první (HC) nájezd (zdravíme Darviela). Zde se množství pamětníků tohoto konkrétního raidu rozrůstá o jednoho – tedy na 5 – a tím pátým není jím nikdo jiný, než Mr. Prepull Maasllo, 3 bossové nepřežili – Grull, Beastlord Darmac a Hansgar & Franzok.

Pokud se zaměříme na nejtěžší, tedy mythickou obtížnost, pak se podařilo zneškodnit pouze 3 bosse z možných 10. Byli jimi Beastlord Darmac (FK – CB košíček), Oregorger (ahoj Feddrah 🙂 ) a Grull. Progress H&F byl v daném okamžiku nad naše síly, i vzhledem k časovému pressu, který s sebou přinášel příchod nového contentu – Hellfire Citadel.

Než se blíže podíváme na závěrečnou výzvu v podobě HFC, je také zapotřebí zmínit, že v průběhu progressu BRF zažil roster Silver Legion největší turbulence, kdy na místa odpadlíků nastoupila např. velká kompletní skupina raiderů. Z této skupiny se posledních raidů dožili pouze: Alojz, Corleen, Elyz, Laeril a Waphle. Poprvé se také postupně ve výpisu z logů objevují jména známá z posledních dnů progressu: Feddrah, Elficka, Neytie, Dependable, Fasikora, Francezqua (RIP), Flowerpwer (RIP), Orgovan (RIP), Eveliss nebo Icenova. Jak vidíme, zde se už profiloval základ pro dny budoucí. Turbulence se nevyhnuly ani užšímu vedení guildy, kdy na pozice původních oficírů nastoupili postupně Nemiroff (RIP), Alojz, Celysak a Coldbone.

24.6.2015 – je datum prvního raidu v Hellfire Citadel (N) – zde je již seznam pamětníků tak široký, že je zbytečné kohokoliv jmenovat. Ani výčet bossů zde není ničím zajímavý. Zajímavá však určitě je připomínka posledních příchozích kamínků do konečné mozaiky raid rosteru, kterými byli Absolutbejk, Airye, Anyrose, Corgin, Efrei, Lalady a Vaporious. Zároveň se v tomto období odehrála často citlivá změna na pozici druhého tanka, kdy Djeruna (RIP) nahradil plnohodnotně Waphle. V úplném závěru na vlastní žádost opustil řady oficírů Coldbone jehož místo zcela určitě dobře zastane Corleen.

Teď již jen konečný, suchý seznam first killů:

7.9.2015 – Hellfire Assault (M)
4.10.2015 – Iron Reaver (M)
11.10.2015 – Kormrok (M)
25.10.2015 – Hellfire High Council (M)
26.10. 2015 – Killrog Deadeye (M)
23.11.2015 – Gorefiend (M)
29.11.2015 – Socrethar the Eternal (M)
7.12.2015 – Shadow-Lord Iskar (M)
7.12.2015 – Fel Lord Zakuun (M)
21.12.2015 – Tyrant Velhari (M)
8.2.2016 – Xhul´Horac (M)
17.4.2016 – Mannoroth (M)
30.5.2016 – Archimonde (M)

Během progressu lze určitě vzpomenout na Elyzův „solo“ kill Killroga, nebo snad radši ani nevzpomenout na 428 wipů na Mannorothovi. Momentů k zapamatování zde bylo určitě hodně. Ať už se jednalo o vtipné, nebo smutné situace. Na fóru můžete do speciálního topicu vzpomenout na tyto okamžiky.

Pár čísel:
Od prvního k poslednímu raidu uběhlo přesně 544 dní (1 rok, 5 měsíců a 28 dnů). V daném období se uskutečnilo celkem 247 raidů, ve kterých bylo možno strávit zhruba 740 hodin (1 měsíc čistého času) toto číslo je možná lehce nadsazeno, vzhledem k občasném ukončováni raidů dříve, než je vypsaný raid time. Pokud by vás zajímal počet raiderů, kteří se ať už více, či méně, podíleli na progressu, pak pokud dobře počítám, dojdeme k číslu kolem 98. Zajímavostí hodnou vypíchnutí je, že ani na jediném z raidů nechyběl raid leader a GuM Lotkomotiva, kterému vypadalo dalších 14685 vlasů a přibylo 135 hlubokých vrásek na čele! Konečným výsledkem v progressu na realmu je 16. místo.

Neodpustím si ještě jednu další perličku – Coldbone i přes dvě krátké pauzy nechyběl u jediného first killu tohoto datadisku. Proto se musím ptát, náhoda? Neřekl bych. 😀 (stejně jako už nemůže být náhoda, že se na každý z posledních cca 4 first killů dívám z podlahy).

Následující dny vyplní rekillování bossů tak, aby měl každý raider achievement a pokud možno také mounta. Snad bude zároveň zahájena urputná příprava na nadcházející datadisk, nesoucí druhou polovinu z názvu naší guildy – Legion. Zde by mělo být hlavním cílem vylepšit si pozici v závěrečném umístění.

Všem zúčastněným patří vřelý dík za trpělivost a bojovnost.
CB

P.S.: Na úplný závěr naleznete níže takový bonbónek. Jde o seznam raiderů, kteří se zapojili do raidování v období mezi prvním a posledním raidem a během cesty na vrchol se nedožili pádu Archimonda. Čest památce mnoha z nich. Věnujme jim tímto seznamem tichou vzpomínku…

RIP
Anetris, Caem, Cerealie, Chocco, Coko, Cryde, Cypres, Bergerosis

Bladescz, Bungabow, Deeimos, Diazepam, Djerun, Drotning, Druidmon

Eldeor, Ekoli, Emiko, Elmin, Exom, Fallstar, Fribasil, Flowepowr, Foximo

Francezqua, Gabriellka, Galldurgul, Galum, Gematria, Innocentcz, Ivimila

Jezibabka, Johnytrava, Kargah, Ketlemefetor, Labant, Lairok, Lasii, Lharea

Lotresk, Lubich, Manhoef, Mathaius, Mathorn, Michmajstrcz, Misticqido

Mysery, Nemiroff, Neightterror,Orgovan, Parras, Pawel, Piry, Ploutev

Ragemonster, Raksharas, Rapssody, Relynn, Riu, Smoked,

Sprikiseq, Talrasaghul, Tayshren, Theodoricus, Thunderlane

Turbicek, Vivien, Warko, Wentia, Wolfgon, Xorinka

Yoner, Zelvicka, Zulyet

Po týdnu přichází krátká rekapitulace uplynulého ID. Středeční farma kompletního mythic HFC nevyvolala žádné velké nadšení, nicméně přinesla částečný oddych po nezastavujícím se kolotoči jménem Mannoroth. Pár zaškobrtnutí v průběhu farmy (Gorefiend) nás připravilo o čas, který na konci chyběl ke killu Zakuuna. S přihlédnutím k faktu, že celá farma se šla snad po 3 měsících to nebyl špatný výsledek a v případě nedělního možného killu Mannorotha se nám otevírala cesta k pondělnímu progressu Archimonda. Vše se ovšem zřítilo jako domeček z karet, když série omluvenek zapříčinila, že se nepodařilo raid složit. Pouze velice slabou cenou útěchy se tak stal (s)alt raid. Co se nepovedlo v neděli se téměř podařilo vynahradit v pondělí. Lehce rozpačitý začátek na
Zakuunovi a Xulhoracovi byl, věřme, způsoben časovou prodlevou od jejich posledního killu. Naopak první rekill Mannorotha byl (alespoň v porovnání s first killem) téměř jako z pohádky. Čtvrtý pull nečekaně jistě ukončil příběh tohoto ID a pokračováním v ID novém budiž progress Archimonda.

P.S.: Corleen na fóru více než slušně popsal celý encounter. Prostudovat! Mannoroth se opakovat nebude.

CB

Bylo to 15. února, kdy raid Silver Legion poprvé vyzval mythic Mannorotha. Všichni tušili, že to nebude procházka růžovým sadem. Následný progress nejen, že dal předpokladům za pravdu, ba dokonce předčil i ty nejčernější noční můry. Za celý ten čas jsme byli svědky nejednoho ostřejšího výrazu a různých zoufalých zvolání. Dokonce došlo na přemítání o možném vysvobození v podobě sebevraždy. Dne 17.4.2016 ve 21:52 SELČ jsme se dočkali tolik kýženého first killu. Další komentář je zbytečný, video z killu mluví samo za sebe. Rekill a progress Archimonda budiž naší další výzvou.

Vzhledem k tomu, že v historii SL se do dnešního dne nikdy neodehrál delší progress, než tento (nejdelší předchozí čítal cca 230 wipů – Garrosh M (10)), dal jsem si trochu práce a vytvořil pro zajímavost přehlednou tabulku s několika grafy, abychom věděli jak probíhalo překonání tohoto smutného rekordu. Myslím, že se najde pár jedinců, které by mohla zajímat. Tabulka obsahuje data progressu – celkový čas věnovaný Mannorothovi, časy strávené v jednotlivých pullech, jejich součty, z nich vyplývající „slack“ time (+taktická příprava) a vzájemné porovnání mezi jednotlivými dny. Neobsahuje čas nutný na přípravu (skládání raidu, první pokyny…) před prvním pullem daného dne – považuji ho za zanedbatelný vzhledem k tomu, že tento čas bývá kolikrát věnován i jiným věcem než danému bossovi. Vycházel jsem z logů. Pokud jsou tedy svědomitě uploudnuté, pak se také dozvíte kolika wipů bylo nakonec třeba, nebo jak vypadá křivka našeho zlepšování. Barevnou škálu jsem zvolil pro rychlejší orientaci v množství čísel. Barevné spektrum od zelené přes žlutou k červené, v případě jednotlivých pullů čím blíže červené, tím blíže killu. V případě slacku – čím červenější, tím větší slack.

Nutno 2x rozkliknout pro plnou velikost (tak aby bylo k přečtení).

CB

Po čase se opět vracím k psání krátkých slohových prací, které by měly shrnovat dění posledních dnů a týdnů.

Od posledního recapu uplynula již slušná řádka raid hodin a tak by se mohlo zdát, že se zde objeví stěna textu s obrovským množstvím informací. Bohužel po úspěšném killu Xhul’horaca jsme nenavázali na naše předchozí úspěchy. Balvan v podobě Mannorotha, který se nám postavil do cesty se zatím nepodařilo odvalit. Po mnoha a mnoha pokusech (čti wipech) kdy jsme se výjimečně dostali do 4. fáze přišla lehká bouřka, po které jsme se přiblížili killu – 3% jsou málo a zároveň bohužel hodně. Pondělní raid však ukázal, že pokud se chce, tak to jde – značně se omezily hloupé smrti. . Tento boss moc chyby neodpouští a tak je maximálně důležité zahrát taktiku co nejpečlivěji. Gear na kill máme téměř 2x…

CB