Guild sraz (12.8. – 14.8.2016)

O zmíněném víkendu se odehrál mnohými z nás již delší dobu očekávaný guildovní sraz. Pro ty z vás, kteří se z různých důvodů účastnit nemohli, nebo nechtěli, přináším s týdenním zpožděním krátkou reportáž o tom, o co všechno, že jste to přišli.

Počet účastníků se během těchto dnů vyšplhal na rekordních 25 osob, nikdy dříve v historii guildy nebylo dosaženo vyššího počtu! I když nebylo počasí v pátek a v sobotu dokonalé, nemohli jsme si na něj stěžovat – nepršelo. Ostatně, i kdyby pršelo, alkoholu i jídla byl dostatek a střechy byly funkční.

Ale po pořádku…

V pátek jsme se postupně sjeli do kempu Olšovec v Jedovnici nedaleko Blanska. Hned na úvod nás však čekalo jedno nemilé překvapení v podobě neuvolněné chaty pro 12 lidí – někdo si prodloužil pobyt. Organizátor Celysák se nenechal zaskočit a vše se vyřešilo třemi chatkami pro čtyři. Zatímco Celys řešil problémy, ostatní zatím u „Šedého vlka“ ochutnávali místní nabídku nápojů a probírali právě prožitou cestu. Někteří se již vzájemně znali z minulých srazů, jiní byli srazovými nováčky. Bylo například zajímavé slyšet Corgina aniž by to znělo, jako když mluví z 50m vzdálené plechové garáže. Seznamování bylo o to jednodušší, že se navzájem známe nějaký ten pátek podle hlasu na TS. Výborným pomocníkem byl také v podstatě všudypřítomný alkohol a minimálně jedno všem společné téma – WoW. Ovšem nezůstalo jen u něj. Šíře témat se s přibývajícími hodinami a vypitými lahvemi stávala téměř nekonečnou. Navíc se debaty stávaly čím dál odbornějšími a obsáhlejšími. Ještě včas jsme naštěstí začali se sháněním dříví na oheň. Role dřevorubců se ujaly osoby nejpovolanější v čele s obvyklým leaderem –  Lotkym. Po několika desítkách minut práce se začaly lesa vynořovat postavy nesoucí části kmenu ztepilého smrku (důkazem budiž fotka Lotkyho nesoucího jednu část toho kmenu ve stylu Ramba po pětiletém pobytu v koncentračním táboře – k vidění na facebooku guildy). Výkon dřevorubců byl obdivuhodný a zaslouží zcela jistě uznání. Věčná škoda byla, že s nimi nebyl nějaký zkušený táborník, který by jim včas řekl, že čerstvě poražený smrk velice špatně hoří (wtf?) – ani tato skutečnost však nikoho nezaskočila a kdo chtěl, vesele pekl buřty nad místy probleskujícími plamínky, mocně živenými vzduchem z Máslových plic. V průběhu těchto aktivit se mi zdálo, že Elfička si o České republice myslí jen to nejhorší, protože obsah kufru jeho auta naznačoval, že se chystal na postapokalyptickou pustinu (rukavice, svítilny, pilky, nože, otvíráky, chloroform!…). Večerní společné focení nás všechny zastihlo v nejlepší formě. Následující vlny panáků nejrůznějších barev a hustot v kombinaci s pivem a „míchanými drinky“ některé (včetně mne) unavily tak, že bylo nutno si trochu odpočinout – třeba i venku (Máslo děkuji za starostlivé přikrytí peřinou). Pokračující část večera tedy nemohu dokonale zprostředkovat.

do sobotního rána se proto každý probudil tak, jak si zasloužil. Nejen Lotky se po probuzení podivoval nad tím jak si po příchodu do chatky (s neměřitelným obsahem alkoholu v krvi) dokázal povléct peřinu a polštář, pečlivě si uložit bundu na ramínko do skříně a ještě vylézt do horního patra postele aniž by přivodil úraz sobě nebo svým spolunocležníkům. Záhadou to nejspíš zůstane navždy a přičtěme to tedy opileckému štěstí. Hned  ráno se s námi bohužel museli kvůli jiným povinnostem rozloučit Fed s Orgovanem. Odpoledne se na nás ale přijeli podívat a prohodit pát slov Jotun, Emiko a Zdenička se svým psem (nebo pes se svou Zdeničkou?). Sobotní den se v porovnání s patečním nesl v o trochu klidnějším duchu při hraní deskových a karetních her, petangu (Corleen zažil zklamání, když zjistil, že petangue nerovná se petting) grilování a popíjení. Ani tak nebyl tento večer samozřejmě ochuzen o spoustu zábavných momentů a vtipných hlášek.

V neděli následoval nutný úklid obytných prostor, „dražba“ zbylých věcí, následné loučení a rozjezd do svých domovů v různých koutech ČR a SR.

Závěrem bych rád upřímně poděkoval Celysákovi, který se ujmul role organizátora a dotáhl vše až do úspěšného konce. Věřím, že ke spokojenosti nás všech. Děkuji všem řidičům, že dovezli všechny ve zdraví tam i zpět.  Doufejme, že příště na viděnou v ještě vyšším počtu…

P.S.: Fotky z aktuálního srazu i ze srazů minulých najdete na FB guildy.

CB

„Nedostane-li žena koho chce, běda tomu, koho dostane.“ Mark Twain