Začátek cesty, která nekončí

V čase, kde tento příběh začíná byl nejaktuálnějším velkým padouchem pro nejlepší hráče Ragnaros. Zbylá většina hráčů se potýkala s nástrahami Zandalari dungeonů…

Je tomu necelých 6 let, kdy jsem byl s Lenym a Jimbem na pivu. Tehdy od nich zazněla jedna velmi důležitá věc: hrajeme wow, přidej se k nám. Následující den jsem stáhnul wow a začal expit priesta. Po doexpení začal „soukromý“ progres Zandalari dungeonů a po chvíli i první raid. Jednalo se o nájezd na trash ve Firelandech a bylo to ke konci FL patche. Guilda, kde se tato akce z dnešního pohledu komická pořádala se jmenovala „WoW Czech Club“. Tato guilda se o 8 měsíců později přejmenovala na SIlver Legion…

Pokud se teď někdo začal radovat, že se mě konečně zbavíte a končím, tak mám pro vás špatnou zprávu. Tak lehce se mě nezbavíte! 😀

Příběh ale pokračoval, otevřel se Dragon Soul a já pomalu začal poznávat, že guilda v podstatě nemá vedení. Tehdejší raid leader si na něj jen hrál (no offense), v té zvláštně poskládané grupě lidí (casualové každým coulem) nedokázal nikdo udělat call. Proto jsem se po chvíli stal RL a postupně se začalo progresovat. Stále ještě na počátku progresu vstupuje do raidu jedna z historicky nejvýznamnějších postav guildy a to Syesha se svým bratrem. To už bylo dostatečná síla, aby po několika nerfech padl i samotný Deathwing (byť normal verze) a pár casualů z raidu zažilo svou herní nirvánu.

Tehdy se začala nad casual guildou „WoW Czech Club“ stahovat mračna. Staré jádro začalo odmítat progresovat heroic a mezi mnou a starým vedením začalo docházet k rozkolu. A tak vznikla na tajno guilda „Delta Legion“, kam se schopnější část lidí z raidu měla postupně přesunout. K tomu ale nikdy nedošlo…

7.6.2012 mi po ránu došla zpráva, že původní GM končí a prodává guildu. Já byl tou dobou v práci, takže guildu nabídl nejprve Syeshovi. Ten domluvil předání až k večeru, kdy za 100k goldů přešlo vedení guildy přímo pode mě. Za to mi patří velký dík! A právě dnes je tomu tedy přesně 5 let, kdy jsem bez pauzy guild masterem…

Za těch 5 let se stala spousta věcí. Z původně casual guildy se stala jedna z nejkonzistnějších a nejefektivnějších guild v poměru RT/progres na realmu. Vystřídalo se tu nespočet hráčů, někteří zanechali výraznou stopu, někteří skončili v absolutním zapomnění.

Z původní nadšení pro mne zůstala jen rutina, kdy ani já sám nevím, co mě stále udržuje při životě. Za ta léta jsem dokonce už jednou „skončil“. Bylo to době v BRF, kdy už jsem nedal to, že zase skončilo X lidí. Tehdy vše zachránili hlavně Nemiroff a Eveliss, přes které došla do guildy zásadní injekce lidí, ze které žijeme dodnes.

Po takové době se samozřejmě otázka samotného konce sama nabízí. Kdy přijde, nedokážu odpovědět. Zatím ho nemám v plánu. 😉

Vím, že to se mnou někdy není jednoduché. Vím, že se spousta lidí se mnou nerozešla v dobrém. Přesto děkuji všem, kteří guildě pomáhali a stále pomáhají žít a rozvíjet se. Děkuji Všem, kteří se někdy podíleli na chodu guildy. Děkuji všem, kteří se někdy podíleli na progresu. Děkuji všem, kteří rozšiřovali či rozšiřují dobré jméno guildy.

Díky, Lotky.

„Přátelství je součást lidského štěstí.“ Jan Werich